Jak Žít v anglii ?

Češi v Englandu - Nabídka pracovních příležitostí, Nabídka bydlení, rady a tipy do začátků. Podpora v Anglii od čechů kteří zde žijí již několik let. 

Dnes bych se s vámi rád podělil o zajímavé zkušenosti.. Všechny se týkají lidí, kteří měli zájem přijet z Čech do Anglie, najít si tady práci a možná i odstartovat úplně nový život.

Jsem v Anglii již 4 Roky, nasbíral jsem zde hodně zkušeností a vědomostí o tom, jak tady věci fungují, a nemám problém se s nimi sdílet s ostatními (zde). Nebo dokonce pomoci. Pomohl jsem už tady začít nový život mnoha českým lidem, ale taky jsem se často setkala s podivnou reakcí na moje úsilí pomoci - uražená ješitnost či pýcha těch Čechů, co nic neumí, jsou líní hejbnout kostrou, ale mají nereálná očekávání co jako ostatní - včetně mne nebo Angličanů - jsou povinni jim nabídnout. Za nic. Aby oni to měli co nejvíce pohodlné.Vzpomínám na slova jednoho majitele zprostředkovací agentury, který mi kdysi řekl, že nerad spolupracuje s Čechy a pro Čechy, protože jako jediný národ z Evropy umí nejméně anglicky, je nejvíce líný se přizpůsobit novým podmínkám, ale nejvíce očekává, že se druzí o ně postarají. Prostě čekají socialismus a jeho péči i za hranicemi České republiky. Chtějí brát, ale nechtějí dávat. Nechtějí se učit nové věci, nechtějí ze sebe nic investovat, měnit své pohodlné návyky. A mají nereálná očekávání, jak to ve světě funguje.Všichni lidé zamýšlející přijet do Anglie, které jsem já potkával, měli jedno společné - neviděli pro sebe a svou budoucnost v Čechách nic pozitivního. Mladí chtěli vidět a poznat více, zkusit větší výzvy, než se jim v Čechách dostává. Střední generace, se kterou jsem se já setkal, měl motivaci naprosto odlišnou - nemožnost najít práci, dluhy a díky tomu neřešitelná situace běžným způsobem, starost o zabezpečení rodiny. Ale také často touha po seberealizaci, kterou v Čechách nemohli naplnit z mnoha objektivních důvodů. Protože věk nebo omezující zákony jsou v Čechách skutečný handicap.

S mladými lidmi to je jednoduché. Ti se rozhodnou a přijedou. Chtějí více, tak jsou aktivní v tom získávání toho, co chtějí. Potíže jsou se střední generací. I když jejich situace je v Čechách velmi těžká, vždycky se ptali na stejnou věc:

Jak rychle dostanu v Anglii práci a za kolik?
Můžete mi zaručit, že po příjezdu dostanu ihned práci? (!!!! Jsem já Bůh???)
A že vydělám dost na to, abych tam mohl žít i splácet svoje dluhy? (!!! Jak mám vědět, kolik dotyčná osoba vydělá, jak moc aktivní bude ??? )
No ale mně se nechce dělat cokoliv! Já už mám věk na to, abych měl/měla lepší práci, a ne tam kdesi začínat od nuly!
A pak často následuje dlouhý výčet příkladů lidí, kteří tady byli a neuspěli. Kteří měli pak údajně problémy se vůbec vrátit domů. Moje příklady a zkušenosti těch, co tady přijeli a uspěli, nejsou brány na vědomí.
A když já se zeptal:

A co vy jste ochoten/ochotná investovat do toho, aby jste tu práci našel a rychle?
Jste ochoten/ochotná opustit pohodlí svého domova a začít někde na share house a pracovat jako dělník, v kuchyni či jako uklízečka? Pokud nejsi prvotřídní odborník atraktivní pro anglické firmy, s prvotřídní angličtinou, asi nemůžeš očekávat exkluzívní zájem o svou osobu.
Jste ochoten/ ochotná vydržet počáteční nepohodlí a tvrdě pracovat kdekoliv? A pak se teprve rozkoukat a hledat si své ideální příležitosti. Budovat si svou vlastní kariéru. Rozumně. Ne pouze prací jako dělník "od nevidím do nevidím". Což je vize většiny lidí, co tady chtějí začít.
Jste ochoten poslechnout a skutečně jednat podle mých rad a doporučení, jak hledat práci a kde? Nebo jenom chcete pasivně sedět a čekat, co spadne shůry?
Nemůžete naivně čekat, že když přijedete do cizí země, nic neumíte, ani neumíte pořádně jazyk, že všichni vám budou nabízet příležitosti a vy si budete laskavě vybírat, co se vám jako chce a co nechce dělat. Anglie má jiné systémy pro život a hledání práce, a je potřeba se ty systémy naučit a přizpůsobit se jim. Přijet tady jako dělník skrze agenturu nebo bez ni na vlastní pěst, žít na share house a čekat na skvělou budoucnost, aniž byste se sami něco nového učili, zdokonalovali se v jazyce a cílevědomě si budovali lepší kariéru (Anglie to umožňuje lidem i ve velmi pokročilém věku!) - to jsou nereálná očekávání. Přijet tady jako dělník a čekat za 3 měsíce - 1 rok vidinu návratu domů s balíkem peněz - to je totální absence zdravého rozumu. To už nelze nazývat pouze "nereálná očekávání".

Reakce byla vždy stejná - uražené ego. Já přece nebudu nikomu vykládat, co má a co nemá dělat. On/ona to ví přece nejlépe! A rozhodně se nesníží k něčemu podřadnému. Vždyť v Čechách je tak báječně! :-) )

Tak jo. Tak když nejsi schopen realisticky vyhodnotit svoje talenty, dovednosti, možnosti a chceš si stavět svoje vzdušné zámky, stavěj. Seď na místě a čekej na zázrak, který ti někdo jiný zařídí. Který spadne shůry.

Víte, je snadné se dívat na ty, co neuspěli a brát je jako odstrašující příklad. A Češi se rádi dívají na negativní věci, namísto toho, aby hledali pozitivní příklady! A následovali je. Protože to je namáhavé. Následovat pozitivní příklady znamená VŽDY hejbnout kostrou i mozkem a přičinit se. Přestat věřit na povinné "jistoty", které "musí" člověk mít. Život není hra na jistotu. Ostatně jaké "jistoty" máš doma? :-)

Ale pokud se budeš dívat na ty, co ztroskotali a budeš si je brát jako vzor - taky ztroskotáš. Pokud se budeš dívat na zástupy těch, co v cizině navzdory těžkým nebo jenom nepohodlným začátkům uspěli a nevzdáš se při prvním problému, máš velkou šanci taky uspět. Vždy ale záleží na TVÉ mentalitě! Máš myšlení vítěze nebo oběti? Bojuješ za svůj úspěch, nebo obviňuješ ostatní, že ti nezařídili podmínky? Jsi vytrvalý, houževnatý nebo se rychle vzdáváš a utíkáš od problémů?

Nevím, proč ti, co neuspěli a museli se vrátit zpět, svůj pokus vzdali. Může tam být mnoho faktorů ve hře: jak je daný člověk samostatný, pracovitý, aktivní, schopný reálně uvažovat (to není moc časté u takových lidí) .

Velkou roli hraje samostatnost. Jestliže mladý člověk je naučený, že rodiče vše obstarají a zařídí a najednou se musí o sebe postarat sám včetně efektivního hospodaření s penězi - tak je logické, že selhává a utíká pryč od problémů, které se nenaučil řešit.

A stejně tak příklady mužů, kteří odešli hledat práci, aby zabezpečili své rodiny, ale nepřivezli domů balík peněz, jak očekávali. Nebyli podle nich úspěšní. Důvodů zase může být více. Jednak muž, co je zvyklý léta žít pod organizačním a rozhodovacím vlivem své ženy a spoléhá se na to, že ona ledacos zařídí, myslí na řadu věcí najednou a ještě hospodaří s penězi - může mít tady stejné problémy jako rozmazlený nesamostatný mladý člověk. S důrazem na slovo "může". Netvrdím, že to je pravidlem. Ale objektivní důvod, proč nějaký člověk, který se vypravil do Anglie sám zabezpečit rodinu a údajně neuspěl - jsou zase nereálná očekávání. Anglie není Klondike, podléhat zlaté horečce je hloupost.

A ještě jednu zajímavou zkušenost tady z Anglie mám: Všiml jsem si, že se snadno vzdávají a utíkají lidé, kteří se mají kam vrátit. Lidé, kteří nemají pevné rozhodnutí zůstat a krok za krokem si budovat nový život. Něco nového se naučit. Jsou to lidé, kteří očekávali rychlé zbohatnutí a vždy mají za zády rodinu, která se jim může postarat o zpáteční letenku nebo místo, kam mají možnost se vrátit. Lidé, kteří očekávají, že podle svých starých naučených zvyklostí mohou snadno žít taky v cizí zemi. A když to nefunguje, utíkají.

Moje zkušenost je, že v Anglii ještě pořád může začít každý člověk bez ohledu na věk nový život, protože Anglie je otevřená pro lidi, kteří nejsou líní a chtějí pracovat. Ale očekávat, že nejpozději za tři měsíce budete mít vyděláno na nevímco, je skutečně hloupé.

A co vidím tady všude - pokud žijí a vydělávají dva lidé v domácnosti, žijí dobře. Tedy pokud jsou rozumní ve svém hospodaření. Single lidé, i když pracují a o své finance pečují, se zvládají uživit, zabezpečit, ale rozhodně to nestačí na to, aby ještě posílali domů balíky peněz. Jak si to mnozí představují. A bez této "jistoty" se odmítají hnout z místa a jít do toho rizika, že by vycestovali do cizí země.

A stejnou odpověď o nereálných očekáváních mám i pro ty zástupy těch negativních Čechů, kteří si tady na všechno jenom stěžují - nelíbí se ti to tady, všichni a všechno jsou škaredí, špatní a neoceňují tě? Vrať se do Čech a užívej si tam toho "požehnání" a společné negativity a neustálé stížnosti. Protože to je český národní sport. Neustále si na všechno a všechny stěžovat, namísto toho, aby lidé vzali zodpovědnost za svůj život a svou situaci do vlastních rukou. A změnili to.

A já vidím, že tady v Anglii uspěl KAŽDÝ, kdo byl ochoten převzít zodpovědnost za svůj život a naučit se žít podle zdejších pravidel. Ale bez těch dvou zásadních ingrediencí to nepůjde:
Převzít zodpovědnost za svůj život.
Učit se nové věci. Opustit zaběhané pohodlné stereotypy.
Každý, kdo si stěžuje na svou situaci a obviňuje kdekoho, měl by si uvědomit zásadní věc:
TY jsi zodpovědný za svůj život.
Žádná vláda, zaměstnavatel, manžel, manželka… TY.

Žijeme ve Vesmíru, který má svá jasná pravidla. Pokud ta pravidla ignorujeme, náš život podle toho vypadá. Ani tady, v oblasti vesmírných zákonů, stejně jako v České republice "neznalost zákona neomlouvá".

Jestliže žijeme v podmínkách, které se nám nelíbí, je to proto, že jsme se do nich dostali díky NAŠEMU jednání a myšlení. Pokud chceme změnit svou osobní situaci, musíme změnit NAŠE jednání a myšlení. Staré zvyky a jednání nás někam přivedly, nejčastěji do špatné situace, je tedy nerozumné očekávat, že TYTÉŽ zvyky a jednání nás přivedou k prosperitě, bohatství a k novému životu.

A proto - pokud uvažujete-li o cestě do Anglie či jakéhokoliv jiné země, udělejte si nejdříve pro sebe soukromou inventuru a vyhodnoťte si, v jaké jste situaci, co SKUTEČNĚ umíte a neumíte, a co jste OCHOTNI udělat pro to, aby se váš život změnil. Co jste vy sami ochotni ZMĚNIT na svém pohodlí a zaběhaných stereotypech, aby jste se dostali na cestu k lepšímu životu, k novému začátku. A pak BĚŽTE DO AKCE! Nebo naopak - seďte doma a dále se plácejte v problémech. Ale nestěžujte si na druhé. Váš život je vaše zodpovědnost.